Turisticky atraktivním cílem je hrad Křivoklát, založený na počátku 12. století knížetem Vladislavem, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Praha - Malá Strana, Vltava a Karlův most, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Pohled z Prahy směrem k severozápadu, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Krása kraje, nazývaného jako Český ráj, učarovala mnohým umělcům, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Hrad Český Šternberk, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Koněpruské jeskyně, největší jeskynní systém v Čechách, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Mělnický zámek a věž kostela sv. Petra a Pavla při pohledu od historických zdymadel v Hoříně, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
zataženo
NE 25.6.
21/27°
oblačno
PO 26.6.
21/26°
zataženo, déšť
ÚT 27.6.
17/30°

Střední Čechy - Rakovnicko a Berounsko

Na rozdíl od Kladenska je povodí Berounky oblastí zalesněnou a zemědělskou. Členitá krajina s četnými údolími a kaňony si stále zachovává většinu přírodních krás, pro něž si tuto oblast oblíbili i čeští panovníci. Ti ji využívali především k lovu, přičemž zde jako své zázemí vybudovali několik hradů. Pravděpodobně nejstarším z nich je bájný hrad Tetín, na němž dle českých pověstí sídlila Teta, dcera mýtického Kroka a sestra kněžny Libuše. Tetín je místem, kde byla roku 921 zavražděna sv. Ludmila, babička sv. Václava. V místech, kde měl hrad stávat, archeologové skutečně objevili pozůstatky slovanského hradiště z 8. století, zároveň ale také další opevněné sídliště staré pět tisíc let. Původní románský kostel z roku 911 byl několikrát přestavěn a naposledy v roce 1858 necitlivě restaurován.

Asi 15 km jižně od Rakovníka leží pozůstatky hradu Týřov, postaveného koncem 13. století. Jednalo se tehdy zřejmě o mohutný hrad, který však počínaje 16. stoletím začal chátrat. Dnes si při pohledu na jeho ruiny můžeme bývalou slávu hradu pouze domýšlet.

Hrad Křivoklát

Turisticky atraktivním cílem je hrad Křivoklát, založený na počátku 12. století knížetem Vladislavem. Po polovině 13. století hrad stavebně rozšířil a přebudoval král Přemysl Otakar II. Koncem 14. století byly provedeny další úpravy z popudu Václava IV. Za husitských válek byl Křivoklát poničen a následně na konci 15. a počátkem 16. století mu Jagellonci v rámci oprav vtiskli podobu, v níž se dochoval dodnes. Rozsáhlé a zdlouhavé opravy pak probíhaly ještě v letech 1882 až 1938. Hradní kaple na Křivoklátě je se svou výzdobou jednou z nejpůvodněji zachovaných pozdně gotických prostor ve střední Evropě. Hrad ukrývá rozsáhlou knihovnu, je jednou z největších sbírek tohoto druhu u nás. Pozoruhodné je, že ji shromáždil v podstatě jediný člověk, landkrabě Karel Egon I. z Fürstenberku, zřejmě největší sběratel knih té doby.

Roku 1280 byl postaven hrad Žebrák, přičemž o nějakých 120 let později vyrostl na kopci nad ním ještě hrad Točník, pohodlné „rekreační“ sídlo Václava IV. Vskutku spíše než o hrad jde o jakýsi středověký zámeček, jenž svou vojenskou funkci pouze „předstírá“.

Hrad Karlštejn

Mezi hrady, určenými k odpočinku a kratochvíli panovníků či k vojenským účelům, se vymyká jeden, vystavěný za zvláštním účelem: o Karlštejnu, vybudovaném Parléřovou hutí v letech 1348 až 1357, se traduje, že vznikl kvůli úschově korunovačních klenotů Svaté říše římské a relikvií svatých. Faktem ale je, že tento záměr pojal Karel IV. až později. Klenoty pak byly uloženy v kapli sv. Kříže ve Velké věži. Na počátku 15. století se zde na nějakou dobu ocitly i české korunovační klenoty. Karlštejn dodnes uchovává nejrozsáhlejší soubor deskových obrazů v celé Evropě. Jde o jedinečnou kolekci čítající 129 gotických podobizen svatých, vytvořenou v letech 1359 až 1365 dílnou Mistra Theodorika, dvorního malíře Karla IV., italského původu. Stěny kaple sv. Kříže zdobí (podobně jako v kapli sv. Václava ve Svatovítské katedrále n Praze) leštěné polodrahokamy, zlacené doplňky a fresky. Krásné dobové nástěnné malby jsou ozdobou i nižší Mariánské věže s kapitulním kostelem Panny Marie. Na těchto freskách je mnohokrát věrně vyobrazen sám Karel IV. Obydlí panovníka na hradě, Císařský palác, bylo později silně poškozeno a tak bývalou nádheru původní výmalby nám dnes ukazují pouze renesanční kresby.

Hrady si však stavěli nejen panovníci, ale také šlechta. Jedním z příkladů panského sídla byl hrad Krakovec, jenž si v letech 1381–1383 vystavěl jeden z dvořanů Václava IV., Jíra z Roztok. Ve zdech hradu, který je dnes bohužel již jen zříceninou (od 15. století chátral), našel útočiště český náboženský reformátor mistr Jan Hus.

Zámek Králův Dvůr v těsné blízkosti Berouna potkal naštěstí opačný osud. Po polovině 16. století jej získali a přebudovali Lobkovicové, a až do poloviny 19. století byl opakovaně přestavován a zvelebován. Roku 1394 tu byl během svého odpočinku přepaden a zajat rozezlenými předáky panské jednoty král Václav IV. Městečko Králův Dvůr je již od 14. století známé jako centrum výroby železa – první huť zde založil Karel IV. roku 1346. Později zde byla vystavěna i první vysoká pec v Čechách.

Typičtější než železárny jsou však pro tuto oblast přeci jenom zámky. Ty jsou reprezentovány barokně přestavěnou tvrzí do podoby Starého zámku a pak pozdně barokním Novým zámkem v Hořovicích (po roce 1709). Nový zámek byl těsně po polovině 19. století upraven empírově, přičemž původní rokokové zařízení se dochovalo pouze v zámecké jídelně.

Tradice zdejších pohodlných rezidenci určených k odpočinku v pozměněné podobě pokračuje ostatně dodnes. Již první československý prezident T. G. Masaryk si zřídil své „venkovské“ sídlo v mnohokrát přestavovaném loveckém zámečku Rudolfa II. v Lánech. Do dnešní podoby upravil a zmodernizoval lánský zámek v roce 1929 slovinský architekt Josip Plečnik (1872– 1957). Klidné a příjemné prostředí Lán si oblíbil i prezident Václav Havel.

Ryze kultovní funkci měl od počátku Svatý Jan pod Skalou. Již v 11. století tu stála jeskynní kaple, jíž Břetislav I. daroval Ostrovskému klášteru. Od 13. století se zde stavělo. Poutní místo přitahovalo k jeskyni sv. Ivana a kapli sv. Jana mnoho poutníků. Během osvícenských reforem Josefa II. byl však zdejší klášter roku 1785 zrušen. I tak se zde však dochovala obdivuhodná ukázka poutního místa s barokní výzdobou, na níž se podílela i slavná rodina Dientzenhoferova.

Koněpruské jeskyně

V okolí řeky Berounky lze nalézt velmi staré stopy lidské činnosti. Během výstavby dálnice D5 Praha – Plzeň bylo poblíž Berouna náhodně odkryto naleziště se stovkami kamenných nástrojů z období paleolitu, starých cca 1,5 milionu let. Jde o nejstarší známé lidské sídlo na našem území. V této oblasti, bohaté na krasové útvary a nazývané příznačně Český kras, se nalézají známé Koněpruské jeskyně. Jsou oblíbeným a vyhledávaným výletním cílem, ale také místem, kde čekalo na archeology a speleology dvojí překvapení: objevili zde penězokazeckou dílnu, která v letech 1460 až 1470 vyrobila obrovské množství falešných mincí. Mimo to ale ukrývala krasová jeskyně rytiny zachycující paleolitickou zvěř, staré 15 tisíc let.

V 2. až 1. století př. n. l. stávalo v okolí Berouna rozlehlé (82 ha) tzv. stradonické oppidum – jedno z největších keltských měst na českém území. Jeho velikost i bohatství archeologických nálezů naznačují, že právě zde se mohla nacházet jedna z mincoven razících pověstné duhovky – zlaté keltské mince (statéry). Stradonice udržovaly kontakty i s galským kmenem Heduů (Bibracte u dn. Autunu) a spolu s keltským sídlištěm Závist nad Zbraslaví odolávaly náporu Germánů až do počátku našeho letopočtu.

Kraj kolem Berounky ovšem ukrývá stopy mnohem a mnohem dávnějších časů. V roce 1839 zde francouzský inženýr Joachim Barrande (1799–1883) prováděl vyměřovací práce pro budoucí železniční trať. Přitom objevil nesmírně bohatá naleziště (např. v obcích Skryje, Týřovice) prvohorních fosilií (statisíce jich odkázal našemu Národnímu muzeu).

Město Beroun bylo založeno roku 1295 králem Václavem II. Mnoho zdejších památek zničily četné požáry, některé se však dochovaly dodnes, mj. dvě městské brány z počátku 14. století: Horní (Plzeňská) a Dolní (Pražská). Obě ale prošly opakovanými opravami a úpravami, stejně jako mnoho barokních domů v historické části Berouna.

Centrem zdejšího chmelařství je město Rakovník. Bylo mnohokrát poničeno válkami a požáry. Z původního opevnění se dodnes zachovala působivá Pražská brána z roku 1516 a Vysoká věž z roku 1524. Mimo kostela sv. Bartoloměje byl zbytek historické části města přestavěn převážně barokně.