Turisticky atraktivním cílem je hrad Křivoklát, založený na počátku 12. století knížetem Vladislavem, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Praha - Malá Strana, Vltava a Karlův most, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Pohled z Prahy směrem k severozápadu, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Krása kraje, nazývaného jako Český ráj, učarovala mnohým umělcům, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Hrad Český Šternberk, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Koněpruské jeskyně, největší jeskynní systém v Čechách, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Mělnický zámek a věž kostela sv. Petra a Pavla při pohledu od historických zdymadel v Hoříně, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
oblačno
PÁ 18.8.
19/28°
zataženo
SO 19.8.
19/21°
oblačno
NE 20.8.
14/18°

Střední Čechy - Benešovsko a Posázaví

Tato oblast přitahovala od pradávna velkou pozornost. Svědčí o tom i pověst o bájných rytířích připravených uvnitř hory vyjet národu na pomoc, až bude nejhůře. Hora Blaník, v níž vojsko dle pověsti spí, leží asi 20 km jihovýchodně od Benešova. Síť venkovských románských kostelíků (Neustupov, Libouň, Pravonín, Kondrac a Chvojen na Benešovsku, Týnec, Poříčí, Hrusice a Rovná v Posázaví) svědčí o úspěchu středověkých kolonizačních snah, jejichž počátek spadá již do 10. století. Zřejmě nejpůsobivější je rotunda v Týnci nad Sázavou, jejíž jádro vzniklo v první polovině 12. století. Na přelomu 12. a 13. století dodala kostelíku monumentalitu přistavěná věž.

Sázavský klášter

Kolonizaci kraje posílil poustevník sv. Prokop (asi 970–1053), původně kněz, který počátkem 11. století odešel do „liduprázdného“ Posázaví. Kolem jeho poustevny se postupně seskupila mnišská osada tvořená učedníky, kteří chtěli žít po Prokopově vzoru. Tím byl položen základ klášterní pospolitosti, budoucího Sázavského kláštera. V klášteře se až do konce 11. století udržovala staroslověnská liturgie (až roku 1096 nahrazena liturgií latinskou). Uměnímilovní opati nechali klášter zvelebit nejschopnějšími umělci své doby, přičemž mnozí představení byli sami činnými umělci (mezi jinými zlatník a emailér Reginard z Met či opat Božetěch). Nejstarší stavební části kláštera vznikly kolem roku 1070, ale bohužel se z nich mnoho nedochovalo. Nedokončena zůstala i architektonicky nejhodnotnější fáze výstavby ze 14. století. Za husitských válek v letech 1420 až 1437 byl klášter poškozen a roku 1421 vyhnáni mniši, nového rozkvětu se dočkal až po třicetileté válce v době barokní koncem 17. století a v polovině století osmnáctého. K nejcennějším částem vnitřního vybavení patří výzdoba kapitulní síně z roku 1340 s cyklem nástěnných maleb a pozdně barokní zařízení kostelů Panny Marie a sv. Jana Křtitele. Pod podlahami východního křídla kláštera a kostela sv. Prokopa jsou dodnes ukryty kousky dřeva z prvních poustevnických stavení.

Zámek Konopiště

Západně od Benešova stojí zámek Konopiště. Původní hrad z 1. čtvrtiny 14. století nahradil v 1. polovině 16. století zámek. Ten byl od 17. století dále rozšiřován a zvelebován. Zejména barokní přestavba po roce 1725 podle plánů Fr. Max. Kaňky poskytla příležitost vynikajícím umělcům, mezi jinými M. B. Braunovi. Dnešní podoba zámku je dílem architekta Josefa Mockera, který jej v letech 1889 až 1894 přestavěl novogoticky. V roce 1887 koupil Konopiště následník habsburského trůnu arcivévoda Ferdinand d’Este a začal jej plánovitě přebudovávat v honosné sídlo budoucího císaře. Např. vzhled zámeckého areálu vylepšil krajinářským parkem anglického typu. Právě z Konopiště se Ferdinand se svou manželkou vypravili v červnu 1914 na osudnou cestu do bosenského Sarajeva, kde na něj byl 28. června spáchán atentát.

Hrad Český Šternberk

Hrad Český Šternberk založil kolem r. 1241 Zdeslav z Divišova a pojmenoval jej podle rodového erbu, zlaté osmihroté hvězdy, a podle dobového zvyku poněmčovat názvy, tedy Sternberg (Stern = hvězda, Berg = hora). Hrad je dodnes v držení tohoto rodu. Roku 1467 byl hrad dobyt a poté opraven pozdně goticky. Velkorysá přestavba ve stylu raného baroka proběhla v 2. polovině 17. století, začátkem 20. století byl hrad elektrifi kován a opatřen vodovodem i ústředním topením. Prohlídka čítá 15 bohatě zařízených místností – uvidíte portréty významných členů rodu a poznáte způsob jejich života. Seznámíte se také s unikátní šternberskou kolekcí mědirytin z období třicetilété války, která je jednou z největších monotematických sbírek grafi ckých listů v Evropě. www.hradceskysternberk.cz

Moc panovníků se v tomto regionu nikdy příliš silně neprojevovala, o tom, kdo zde byl faktickým vládcem, svědčí řada „pyšných“ šlechtických rezidencí zdobících krajinu. Na středověkou tradici bohatě navázal novověk. Ve výstavnosti svých sídel se předháněli především barokní kavalíři, ale zahanbit se nedali ani jejich nástupci. Důkazem je například pozdně barokní zámek ve Vrchotových Janovicích. Vznikl roku 1760 přestavbou renesančního zámku z roku 1600, jenž zase nahradil původní gotickou tvrz z poloviny 14. století. V roce 1858 pak byl objekt regotizován. Podobný osud má zámek ve Zruči nad Sázavou.

Vlašim

Pozdně renesanční zámek ve Vlašimi vyrostl kolem roku 1600 z původního gotického hradu ze 14. století. Dnešní podobu mu dala přestavba z konce 18. a z 1. poloviny 19. století. V té době vznikl i romantický park, jeden z největších v Čechách. Romantizmus se v něm uplatňuje v Čínském pavilonku, novogotických branách a ve „Starém hradu“. Gotiku ve Vlašimi reprezentuje kostel sv. Jiljí, za pozornost stojí budova Lorety z počátku 18. století na zalesněném kopci na cestě do Vračovic.

Zámek v Jemništi

Zato zámek v Jemništi je barokní novostavbou architekta F. M. Kaňky, dokončenou roku 1724. Autory sochařské výzdoby jsou M. B. Braun a L. Widman, na malířské výzdobě se podílel V. V. Reiner. Zámeckou galerii podobizen rozšířil začátkem 19. století vynikající barokní a empírový portrétista, malíř Antonín Machek (1775–1844).

Benešov

Přirozeným a hospodářským centrem oblasti je Benešov, město s osmicípou zlatou hvězdou ve znaku a kdysi centrum mocného rodu Benešoviců. Po stránce architektonické má město převážně barokní a secesní ráz. Na výzdobě modernistických staveb se tu často podíleli věhlasní umělci (např. B. Stefan). Z řady barokních staveb je určitě nejpozoruhodnější kostel sv. Anny s piaristickou kolejí (1705–1715) od Giov. Bat. Alliprandiho. Z nejstarší zástavby se dochoval mnohokrát opravovaný gotický kostel sv. Mikuláše s barokním zařízením, na němž pracovala dílna slavného M. B. Brauna.