Turisticky atraktivním cílem je hrad Křivoklát, založený na počátku 12. století knížetem Vladislavem, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Praha - Malá Strana, Vltava a Karlův most, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Pohled z Prahy směrem k severozápadu, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Krása kraje, nazývaného jako Český ráj, učarovala mnohým umělcům, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Hrad Český Šternberk, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Koněpruské jeskyně, největší jeskynní systém v Čechách, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Mělnický zámek a věž kostela sv. Petra a Pavla při pohledu od historických zdymadel v Hoříně, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
zataženo
NE 25.6.
21/27°
oblačno
PO 26.6.
21/26°
zataženo, déšť
ÚT 27.6.
17/30°

Střední Čechy - Kladensko a Slánsko

Oblast severozápadně od Prahy patří k jádru bývalého přemyslovského státu, kde se podle bájí usadil i kmen Čechů. Zdejší rovinaté krajině vévodí hora Říp, jež svým tvarem nezapře svůj sopečný původ.

Říp

Říp (455,2 m n. m.) je zdaleka a z mnoha stran viditelná hora, stojící asi 4 km jižním směrem od Roudnice nad Labem. Jeho pravidelný výrazný vrchol převyšuje okolní rovinatou krajinu o cca 200 m. Říp je zřejmě nejpamátnějším místem české mytologie, neboť podle pověsti právě na něj vystoupil praotec Čech, rozhlédl se po krajině, a zemi, již spatřil (mlékem a strdím oplývající), zvolil za nový domov pro svůj lid. Na vrcholu Řípu stojí románská rotunda sv. Jiří z počátku 12. století, reprezentující stavby Přemyslovců dochované na samém okraji jejich někdejšího území.

Již před příchodem Slovanů však byla tato oblast centrem únětické a knovízské kultury (2400–750 př. n. l.). Nedaleko města Slaný bylo dokonce objeveno „české Stonehenge“ – svatyně v Makotřasech z období 4000 let. př. n. l. V tomto čtverci o straně 300 m, vytvořeném z valů a příkopů, stojí řada záhadně lunárně a astronomicky orientovaných balvanů. Ačkoli tento pravěký „kalendář“ není tak působivý jako obdobné stavby v západní Evropě, jeho rozměry dokazují, že je dílem lidí téže civilizace. U Mšeckých Žehrovic nedaleko Kladna byla zase objevena svatyně z doby 100 let př. n. l. a v ní světoznámá kamenná plastika hlavy muže, vzácný doklad keltského umění. Její kopii je dnes možné spatřit v Národním muzeu, originál je pro svou nevyčíslitelnou hodnotu vystavován jen výjimečně.

Kladno

Již pro Kelty bylo dnešní Kladensko průmyslovou oblastí, v níž se dařilo prvním hutím a kovolijeckým dílnám. Od poloviny 19. století vznikají na Kladně ocelárny, využívající zdejší ložiska černého uhlí.

Historie dobývání černého uhlí na Kladensku sahá až do 3. čtvrtiny 18. století, kdy se uhlí dobývalo v severovýchodní části dnešního města. Roku 1846 došlo k objevení mohutné černouhelné sloje, což přineslo obrovský rozmach těžby – až do konce 19. století se ve zdejším revíru těžilo víc černého uhlí než na Ostravsku. Roku 1889 pak došlo k založení Poldiny huti (Poldihütte). Na konci 80. let 20. století dochází k postupnému utlumování těžby, přičemž poslední vůz s vytěženým "černým zlatem" vyjel z dolu Schoeller 29. června roku 2002. Toho dne se historie hornictví na Kladensku uzavřela – trvala 230 let.

Ačkoli je Kladno synonymem průmyslu, s nímž je spojen rozkvět města, má i svou „předprůmyslovou“ minulost. Doby baroka připomíná kaple sv. Floriána a Mariánský sloup na náměstí. Místní pozdně barokní zámek z doby před polovinou 18. století je zřejmě dílem stavitele K. I. Dientzenhofera.

Kladenský zámek představuje jednu z nejstarších staveb města, umělecko-historickou památku, kulturní instituci i minulost starší než je budova sama. Barokní trojkřídlý zámek stojí na místě zámku Žďárských ze Žďáru. Přestavba proběhla za břevnovského opata Benno Löbla v letech 1738 – 1740 podle plánů K. I. Dientzenhofera. V původní podobě se dochovala v prvním patře kaple sv. Vavřince vyzdobená nástěnnými malbami od J. K. Kováře. Součástí zámku byl hospodářský dvůr, z něhož se do dnešní doby zachovala budova tzv. Josífky, špýchar, stáje a stodola se zámeckou zahradou. Nedílnou součástí Kladenského zámku je také galerie. Konají se zde výstavy výtvarného umění, přednášky, recitály či výtvarné a tvůrčí dílny pro děti. V dolní části zámku se nachází Štola – simulované důlní pracoviště, které připomíná tradici hornictví na Kladensku. Zámek obklopuje nádherná zahrada, kde se pravidelně konají kulturní akce a kde je možné nahlédnout i do medvědária, ve kterém žijí medvědice Marta a Míša.

Slaný

Zatímco Kladno je poměrně mladé (13. století), nedaleké bývalé královské město Slaný je sídlem mnohem starším. Leží již v počínajících úrodných nížinách Polabí. Již od 12. století je zmiňován tamní kostel sv. Gotharda, jehož dnešní gotická podoba pochází ze 14. či 15. století. Mnohé fasády domů, obnovených po požáru na konci 18. století, ukrývají gotické, renesanční a barokní části. Z kdysi mohutného opevnění zůstaly dodnes jen fragmenty a pozdně gotická Velvarská brána z roku 1461.

Velvary

Blízké městečko Velvary zdobí řada renesančních a barokních domů a barokních sousoší. Významný je gotický kostel sv. Kateřiny ze 14.–15. století a renesanční Pražská brána z roku 1580. Slaný i Velvary prosperovaly pouze do třicetileté války, poté se ani jim nevyhnul úpadek.

Lidice

Nejtěžší okamžiky své historie zažilo Kladensko za druhé světové války. Jako pomstu za likvidaci vysoce postaveného nacisty Heidrycha vyvraždili Němci obyvatelstvo obce Lidice (10. června 1942) a jméno vesnice se pokusili navždy vymazat z mapy. Dnes ale stojí Lidice nové a na místě tragédie byl vybudován důstojný památník.