Turisticky atraktivním cílem je hrad Křivoklát, založený na počátku 12. století knížetem Vladislavem, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Praha - Malá Strana, Vltava a Karlův most, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Pohled z Prahy směrem k severozápadu, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Krása kraje, nazývaného jako Český ráj, učarovala mnohým umělcům, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Hrad Český Šternberk, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Koněpruské jeskyně, největší jeskynní systém v Čechách, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Mělnický zámek a věž kostela sv. Petra a Pavla při pohledu od historických zdymadel v Hoříně, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
oblačno
ST 1.3.
5/8°
jasno
ČT 2.3.
5/10°
zataženo
PÁ 3.3.
3/13°

Střední Čechy - Kutná hora a Kutnohorsko

Ve středověku bývalo Kutnohorsko nejbohatší oblastí Českého království, a to díky zdejším mimořádně bohatým nalezištím stříbra, objevených na přelomu 13. a 14. století. Ta tehdy vyvolala podobnou horečku jako později Klondike v 19. století – hledačů drahého kovu sem v té době přicházely tisíce. Lidé zde ale samozřejmě žili již dávno předtím. O tom svědčí archeologické nálezy předmětů ze 4. tisíciletí učiněné v obci Bylany u Kutné Hory: mimo souboru Venuší šlo o 134 (!) neolitických domů a zvláštní kultovní areál kruhového tvaru. Před objevem nalezišť stříbra zde stávaly dvorce velmožů, z nichž se dodnes dochovaly románské kostely (Zbraslavice, Vysoká, Uhlířské Janovice s výzdobou malbami, Malín, kde stávala nejstarší mincovna v Čechách, Záboří nad Labem a sv. Jakub). Kostel sv. Jakuba v obci Jakub (součást obce Církvice blízko Kutné Hory) je mimořádnou památkou evropského významu. Roku 1165 jej nechali vysvětit jeho urození stavitelé – bratři Slavibor a Pavel se svojí matkou Marií. Svěcení se údajně zúčastnil i král Vladislav II. se svým dvorem. Sochařská výzdoba kostela nejen že zobrazuje objednavatele, ale je zároveň středověkou manifestací české státnosti i české národnosti, jíž posloužilo vyobrazení i dosud nekanonizovaného sv. Prokopa.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci

Ve 13. století byl zdejším hlavním duchovním centrem klášter cisterciáků v Sedlci (dnes jedna z čtvrtí Kutné Hory), založený v roce 1142. Jeho konventní kostel, katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele, vystavěný v letech 1290–1320, se stal edním z nejvelkolepějších chrámů Čech. Je první stavbou katedrálního typu u nás a zároveň i naší největší sakrální stavbou. Spojuje se v ní severofrancouzská gotická katedrální architektura s německými prvky. Stavitel není znám, je nazýván pouze jako „Mistr sedleckého chrámu“. V roce 1421 byly chrám i klášter vypleněny husity, přičemž v troskách zůstaly téměř 300 let. Opětovnou slávu vrátilo Sedlci až baroko. Jeden z nejoriginálnějších architektů 18. století – Jan Blažej Santini (1677–1723) – celý komplex v letech 1700–1707 citlivě obnovil ve stylu „své“ barokní gotiky. Při rekonstrukci zbytečně nezničil nic, co bylo možné zachovat, a tvůrčím způsobem doplnil chybějící části. Přitom se nesnažil zakrýt, že od časů gotiky uplynulo již dvě stě let (odtud právě pochází výraz „barokní gotika“, charakterizující Santiniho styl). Dnešní zařízení chrámu je převážně barokní. Od roku 1995 je chrám (stejně jako historické centrum města a chrám sv. Barbory) zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Kutná Hora

Zásadním zlomem v historii Kutnohorska byl nález bohatých ložisek stříbra v době kolem roku 1300. Do té doby malá „ospalá“ osada se náhle proměnila v druhé nejlidnatější město celého království – Kutnou Horu. Koncem 13. století zde král Václav II. založil tzv. Vlašský dvůr, původně centrální mincovnu, kterou koncem následujícího století přebudoval Václav IV. na své venkovské sídlo. Název dostal Vlašský dvůr podle fl orentských odborníků, kteří zde asistovali při zahájení ražby pražských grošů. Jak rostlo díky těžbě bohatství města, dvůr se rozrůstal. O další detaily jej doplnila renesance a baroko. Z původní nádhery se dodnes dochovaly bohužel jen fragmenty gotické výzdoby. Vlašský dvůr je místem, kde Václav IV. vydal roku 1409 důležitou listinu – Dekret kutnohorský, měnící poměr hlasů na pražské univerzitě ve prospěch Čechů.

Nedaleký Hrádek ze 14. století byl v 15. a 16. století výrazně přestavěn, zejména zásluhou rodu Smíšků z Vrchovišť, zdejších fi nančních a důlních podnikatelů a mecenášů. Hrádek je dnes přeměněn na muzeum (www.cms-kh.cz). O někdejším bohatství Kutné Hory svědčí mnoho pozdně gotických a renesančních měšťanských domů. Mezi nimi vyniká zvláště Kamenný dům řeznické rodiny Kroupovy s bohatou kamenickou výzdobou od Mistra Brikcího z let 1485–1495. Kamenické práce, které se svým provedením a kvalitou vyrovnávají chrámové výzdobě, činí z Kamenného domu jeden ze skvostů české gotiky. Podobným unikátem je i pozdně gotická polygonální kamenná kašna z let 1493–1495, jež u nás nemá srovnání. Za jejího autora bývá považován Matyáš Rejsek, tvůrce mj. Prašné brány v Praze.

Chrám sv. Barbory

Největším drahokamem architektonické pokladnice Kutné Hory je chrám sv. Barbory. Budován byl od roku 1388, prvním stavitelem byl kdosi z Parléřovy huti. Pokračování se stavba dočkala až koncem 15. století, kdy architekt Matyáš Rejsek vybudoval vnější opěrný systém, ochoz kolem kněžiště a zaklenul chór. Do dnešní podoby dokončil chrám nejvýznamnější architekt jagellonského období Benedikt Rejt. Protože však v té době již vydatnost stříbrných dolů slábla, muselo být upuštěno od ambiciózního záměru vybudovat největší chrám v Čechách. Architekt proto místo zamýšleného pětilodí postavil pouze síňové trojlodí zaklenuté hvězdicovou klenbou s krouženými žebry. I tak ale vznikl jeden z nejkrásnějších chrámů střední Evropy. Pohádkové vzezření střech je obnoveno podle původních konstrukcí české pozdně gotické speciality – stanových střech. Kvalitě architektury odpovídá i bohatá a umělecky cenná vnitřní výzdoba kostela.

Zchudnutí města po vyčerpání bohatých nalezišť stříbra mělo paradoxně i svou kladnou stránku. Stavební ruch ve městě téměř ustal a Kutná Hora se díky tomu „zakonzervovala“ ve své pozdně gotické podobě. Své stopy zde však zanechalo i baroko, a i když šlo z celkového pohledu jen o drobnosti a detaily, jejich autory byli znovu ti nejschopnější umělci své doby: K. I. Dientzenhofer (klášter Voršilek z let 1733–1743), F. M. Kaňka (kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1734–1750), či Škrétova a Brandlova výzdoba kostela sv. Jakuba.

I když Kutnohorsko přišlo o své výsadní ekonomické postavení, neztratilo svou přitažlivost. Krásná krajina a úrodná země lákaly i v novověku. Například zámek Kačina, obklopený sochařsky vyzdobeným parkem, vybudovaným v letech 1800– 1822, je bezpochyby nejkrásnější ukázkou empíru v Čechách.

Naopak zámek ve Žlebech a jeho anglický park jsou jednou z nejtypičtějších památek romantické novogotiky. Složitý stavební vývoj zámku, probíhající od konce 13. století, po sobě zanechal zřetelné stopy. K věhlasu zámku napomohla i zdejší sbírka zbraní, keramiky, nábytku, gotických a renesančních obrazů a soch. Na okraji zámeckého parku se rozprostírá obora, ve které se seznámíte s historií sokolnictví, dravců a sov. Při přikrmování zde můžete také zahlédnout stádo vzácných bílých jelenů.

Pokud chcete obdivovat Kutnou Horu i z ptačí perspektivy je tu pro vás nově otevřená rozhledna, a v neposlední řadě také restaurace, Havířská bouda na vrchu Kaňk. Věž rozhledny z kamenného kyklopského zdiva tvoří mohutnou základnu vyhlídkové terasy a kavárny. Moderní výtah zpřístupní vyhlídkovou terasu všem, kteří nemohou či nechtějí překonat 160 schodů na třicet metrů vysokou rozhlednu.