Turisticky atraktivním cílem je hrad Křivoklát, založený na počátku 12. století knížetem Vladislavem, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Praha - Malá Strana, Vltava a Karlův most, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Pohled z Prahy směrem k severozápadu, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Krása kraje, nazývaného jako Český ráj, učarovala mnohým umělcům, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Hrad Český Šternberk, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Koněpruské jeskyně, největší jeskynní systém v Čechách, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Mělnický zámek a věž kostela sv. Petra a Pavla při pohledu od historických zdymadel v Hoříně, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
oblačno
PÁ 18.8.
19/28°
zataženo
SO 19.8.
19/21°
oblačno
NE 20.8.
14/18°

Střední Čechy - okolí Prahy

Turistický portál VisitStredniCechy.cz nabízí seznam vybraných turistických cílů v okolí Prahy.

Viadukt Žampach

Nedaleko Jílového u Prahy stojí možná nejvyšší kamenný železniční most ve střední Evropě. Tzv. Žampašský viadukt, postavený v letech 1898–1900 a překlenující údolí Kocour, je vysoký 41,73 m (je o pouhý metr nižší než Nuselský most v Praze). Tvoří jej sedm oblouků, každý o rozpětí 12 m, přičemž celková délka mostu je 109,33 m. Mostovka je široká 5,77 m. Stavbu provedli v letech 1898–1900 italští dělníci se zkušenostmi s podobnými pracemi v Alpách. Důkladně provedené dílo slouží železniční dopravě bez větších oprav dodnes.

GPS: 49°52'22.598"N, 14°29'15.802"E

Medník

Národní přírodní památka na SV úbočí vrchu Medník (416 m n. m.) na levém břehu Sázavy. Chráněna je kvůli výskytu vzácné a kriticky ohrožené rostliny kandík psí zub. Jde o jediné stanoviště této liliovité byliny v České republice.

GPS: 49°52'4.109"N, 14°27'28.893"E

Vyhlídka Třeštibok

Překrásné pohledy na kaňon Sázavy nabízí dvě vyhlídky ze skalních ostrohů vysoko nad řekou nedaleko Jílového. Jsou od sebe vzdáleny asi 150 m, první z nich se nazývá Hadí skála, druhá je právě Třeštibok. Zvláštní název vznikl nejspíš v dobách, kdy po Sázavě pluly vory a svými krajními kmeny narážely na skálu.

GPS: 49°52'37.066"N, 14°27'7.230"E

Posázavský Pacifik

Toto romantické a dodnes užívané označení nesou dvě železniční trati – a sice trať číslo 210 (Praha – Vrané – Čerčany, s odbočkou na Dobříš), a trať číslo 212 (Čerčany – Kácov – Světlá nad Sázavou). Název vznikl někdy ve 20. letech 20. století zásluhou trampů, mířících vlakem do těchto míst kolem řeky Sázavy. V pořadí první vznikla trať s dnešním označením 210. Důvodem pro její výstavbu byl (dnes již neexistující) modřanský cukrovar. V dalších letech byla trať prodloužena až do Posázaví. Poslední úsek byl dobudován roku 1900. Výstavba trati měla původně hlavně hospodářský význam, ale později silně napomohla rozvoji trampingu a turistiky v okolí Prahy. Mimo pravidelné přepravy se na tratích Posázavského Pacifiku dnes koná množství historických a svátečních jízd, spojených obvykle s některou zajímavou kulturní akcí (např. Sázavská pouť). www.pacifikem.cz

Lomy Amerika

Lomy Amerika (nebo také „český Grand Canyon“) je souhrnný název pro soustavu jámových vápencových lomů u obce Mořina v Českém krasu, vzájemně propojených podzemními štolami. Některé jsou hluboké až 60 m. Nejznámějšími z nich je Velká Amerika, Malá Amerika a Mexico. Další menší lomy jsou ukryté v okolních lesích. Výchozem bodem pro návštěvu lomů může být městečko Karlštejn, dostupné dobře autem nebo vlakem. Pozn.: Lomy Amerika je soukromým majetkem společnosti Lomy Mořina a je do nich zakázán vstup. Při pohybu v blízkosti lomů dbejte mimořádné opatrnosti! www.lomy-amerika.cz

GPS: N 49° 57.567; E 014° 11.917

Průhonický park a zámek

Unikátní přírodně krajinářský park o rozloze 250 ha, necelých 15 km od centra Prahy. Pro svou výjimečnost byl v roce 2010 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Park se pyšní mnoha unikáty: sbírka dřevin představuje 1800 domácích a cizokrajných druhů, sbírka rododendronů čítá okolo 8000 kusů keřů, rozsáhlé Alpinum má rozlohu 3 ha. V novorenesančním zámku se nachází stálá expozice věnovaná zakladateli parku. Konferenční a společenské centrum v zámku nabízí prostory pro kulturní akce, svatby a výstavy. Na Malém nádvoří najdete botanickou kavárnu Taroucafé. Park je otevřen celoročně denně. www.pruhonickypark.cz

GPS: 50°0'2.291"N, 14°33'27.287"E

Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy

Zámek, původně vodní tvrz ze 13. století, byl upraven v druhé polovině 16. století do renesanční podoby. Konečnou podobu mu vtiskly stavební úpravy v 19. století. Objekt prošel generální rekonstrukcí po povodni 2002 a bude veřejnosti otevřen spolu s novými expozicemi na jaře roku 2014. Muzeum v Roztokách u Prahy v současnosti spravuje zámecký areál a ateliér Zdenky Braunerové. Tato malířka, grafi čka a knižní výtvarnice Zdenka Braunerová si v letech 1903–1904 vybudovala v sousedství Braunerova mlýna ateliér. Expozice prezentuje dobový interiér s využitím kolekce obrazů a předmětů z pozůstalosti umělkyně a ze sbírek muzea. www.muzeum-roztoky.cz

GPS: 50°9'29.924"N, 14°23'54.544"E

Vodní dílo Štěchovice

Přehrada Štěchovice - díky svému zdařilému zasazení do krajiny a také kvůli žulovému obkladu celé stavby zřejmě nejkrásnější ze všech stupňů Vltavské kaskády byla vybudována v letech 1937 až 1945. Dnes je jejím hlavním úkolem vyrovnávání nepravidelného odtoku z vodní elektrárny Slapy a následné plynulé odpouštění vody do Vranské nádrže a také výroba elektrické energie. Umělé jezero, které zasahuje až k hrázi VD Slapy, je dlouhé 9,4 km a jeho objem činí 11,2 mil. m3 vody. Přímá tížná betonová hráz je 124 metry dlouhá, 22,5 metru vysoká a obsahuje pět přelivných hraditelných polí, každé o šířce 20 metrů. Přes těleso hráze nevede žádná komunikace. Pod prostředním přelivným polem se nalézá stavidlem hrazený spodní výpustní otvor o rozměrech 7 x 7 metrů, jenž lze použít k úplnému vypuštění nádrže a který během stavby přehrady sloužil k proplouvání vorů a jiných plavidel.

Plavební komora u pravého břehu je 12 metrů široká a 118 metrů dlouhá a mohou jí proplouvat plavidla do výtlaku 1000 tun. Překonává výškový rozdíl hladin až 20,1 metru. Evropským unikátem jsou její horní vzpěrná vrata o výšce 24 metrů, což je u tohoto typu konstrukce mimořádná výška.

Ve Štěchovicích pracují dvě vodní elektrárny: středotlaká průtočná, se dvěma Kaplanovými turbínami o výkonu 2 x 11,25 MW, pracující ve špičkovém režimu. Příhodná konfigurace terénu v okolí přehrady umožnila vybudovat ještě přečerpávací hydroelektrárnu se spádem 220 metrů a s akumulační nádrží na kopci Homole. Po rekonstrukci v letech 1992 až 1996 je tato elektrárna vybavena jednou moderní reverzní Francisovou turbínou s generátorem o výkonu 45 MW.