Turisticky atraktivním cílem je hrad Křivoklát, založený na počátku 12. století knížetem Vladislavem, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Praha - Malá Strana, Vltava a Karlův most, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Pohled z Prahy směrem k severozápadu, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Krása kraje, nazývaného jako Český ráj, učarovala mnohým umělcům, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Hrad Český Šternberk, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Koněpruské jeskyně, největší jeskynní systém v Čechách, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Mělnický zámek a věž kostela sv. Petra a Pavla při pohledu od historických zdymadel v Hoříně, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
oblačno
NE 17.12.
1/3°
oblačno
PO 18.12.
0/2°
zataženo, déšť
ÚT 19.12.
-3/3°

Střední Čechy - Podbrdsko a střední Povltaví

Tento region kvůli svým poměrně nehostinným klimatickým podmínkám (i proto je zřejmě nazýván jako „Česká Sibiř“) patřil vždy k méně obydleným končinám Čech. I díky tomu se zde zachovalo mnoho přírodních krás. Krajem rozprostřeným po Středočeské pahorkatině protéká řeka Vltava. Ta byla v minulosti hlavní komunikací v oblasti. Tuto úlohu jí postupně vzaly přehrady, budované od poloviny 30. let do začátku 60. let 20. století. Jejich soustava (vodní díla Vrané, Štěchovice, Slapy, Kamýk, Orlík) změnila zásadním způsobem řeku i krajinu kolem ní. Pod hladinou zmizela hluboká údolí s divokými a romantickými proudy, a tím přirozeně zanikla i voroplavba, jež zde existovala tisíc let. V současnosti je Vltava využívána již převážně jen k letní rekreaci. I přesto, co bylo řečeno v úvodu, nebyl tento region nikdy zcela liduprázdný. Pravěké naleziště keltského oppida v Hrazanech nedaleko Slapské přehrady, třetího největšího oppida v Čechách (rozloha 39 ha), spojovalo oblast se západními a jižními Čechami. Zřícenina hradu Kamýk, založeného v 13. století, dokládá velký zájem českých panovníků o tuto důležitou spojnici s jihem státu. Svá sídla si zde budovala i šlechta – k nim patří hrady Valdek (založen roku 1263, dnes zřícenina) a Vysoký Chlumec (založen roku 1235).

Zámek Dobříš

Zámecký areál na Dobříši vydá svými rozměry i kvalitou za mnoho jiných památek: jde o slohově nejčistší a nejmonumentálnější pozdně rokokovou stavbu v Čechách. V letech 1745–1765 ji pro rod Mansfeldů vybudoval stavitel N. Servandoni podle návrhů francouzského architekta Julese Roberta de Cotte. Ačkoliv zámek prošel v 19. a 20. století četnými úpravami, dodnes si uchoval půvabné kouzlo rokokové rezidence. Na výzdobě zámku se podíleli velcí umělci I. F. Platzer a J. Molitor. Atmosféru starých časů pomáhá navozovat i zámecká zahrada francouzského typu.

Nejpočetněji jsou v této oblasti zastoupeny památky církevní. V Mníšku pod Brdy stojí zámek, přestavěný v barokním stylu, v něm najdeme oltářní obraz od Karla Škréty (1610–1674). V místním kostele sv. Václava zase visí oltářní obraz sv. Máří Magdalény malíře Petra Brandla (1668–1735). Soubor zdejších vrcholných památek českého baroka doplňuje ještě hřbitovní kaple sv. M. Magdalény na Skalce od Kryštofa Dientzenhofera (1655–1722).

Podobně v Březnici, kde působil jeden ze zakladatelů české raně barokní architektury, Carlo Lurago (1615–1684), zůstala zachována nejen jezuitská kolej z roku 1640, ale i kostel sv. Františka a Ignáce (1650) a hřbitovní kostel sv. Rocha (1649) s dochovaným jádrem původního vybavení. Zdejší gotický zámek byl v 1. polovině 17. století přestavěn, ale část jeho renesančního zařízení (vč. Lokšanské knihovny z roku 1558) ušla zkáze. Ta se ale bohužel nevyhnula zdejší židovské obci a jejímu hřbitovu. Nacistickému řádění naštěstí unikla židovská „lokšanská“ čtvrť, a tak tu dnes stojí téměř neporušené židovské ghetto z roku 1570. Březnice 19. století se stala inspirací pro „Pohorskou vesnici“ Boženy Němcové, nedaleké lázně v Dobré Vodě zase bývaly vyhlášeným letoviskem českých vlastenců.

Krása zdejší krajiny jako by přitahovala a inspirovala mnohé umělce. V Rožmitále pod Třemšínem působil v letech 1788–1815 pedagog a hudební skladatel Jan Jakub Ryba (1765–1815), autor nejkrásnější české vánoční mše známé jako „Hej mistře“. Na západním okraji obce Vysoké u Příbrami pobýval v tamním novorenesančním zámečku skladatel Antonín Dvořák (1841–1904). Zámeček je v současnosti přeměněn na muzeum, které kromě A. Dvořáka připomíná i hraběte V. R. Kounice, skladatelova švagra. V přilehlém parku se nachází dvě jezírka, která prý skladatele inspirovala ke složení opery Rusalka. V zahradním domku v parku žil v letech 1897 až 1898 básník Josef Václav Sládek (1845–1912). Ve vile (bývalá správní budova železáren) u rybníka Strž nedaleko Dobříše pobýval v posledních letech svého života (1935–1938) spisovatel Karel Čapek (1890–1938).

V Příbrami často pobýval první český arcibiskup a významný teolog Arnošt z Pardubic (1297–1364), který ji roku 1348 obdržel od Karla IV. Nad městem se tyčí nejslavnější poutní místo v Čechách – barokní areál Svatá Hora. Jeho dnešní podoba je dílem architekta Carla Luraga, na výzdobě se podílelo mnoho významných barokních umělců své doby, mezi jinými P. Brandl a J. Brokof. Součástí poutního komplexu je i klášter, někdejší sídlo jezuitů.

Nový Knín

Nový Knín – bývalé královské zlatohorní město ležící na říčce Kocábě a přilehlém návrší. Dnes město s 1850 obyvateli, skládající se z bývalých obcí Starý Knín, Sudovice, Kozí Hory, Chramiště, Libčice a Nový Knín. Historie sahá hluboko do minulosti a byla spojena především s těžbou zlata přímo ve městě a jeho okolí. Knín existoval již ve 12. století jako knížecí přemyslovský dvorec. O významu Knína svědčí události roku 1186, kdy se stal místem mírového jednání českého knížete Bedřicha a moravského markrabětě Konráda Oty. Byla tehdy uzavřena smlouva, známá jako "Knínský smír" o opětovném připojení Moravy a Čech v nedílný celek. V letech 1218 a 1219 tu přebýval Přemysl Otakar I., r. 1341 Jan Lucemburský. www.mestonovyknin.cz

GPS: 49°47'17.649"N, 14°17'34.831"E

Těžba stříbra a uranu na Příbramsku

Vědecký pokrok v 20. století způsobil, že ke slovu přišla bohatá ložiska uranu v příbramském podzemí. Těžba této strategické suroviny v 50. letech minulého století však přinesla zřejmě více utrpení než užitku. Do uranových dolů a do následných zpracovatelských provozů byly nuceně nasazováni lidé nepohodlní komunistickému režimu – viz Památník Vojna. Hornická minulost Příbrami je však mnohem starší. Již od počátku 13. století do konce 19. století se tu těžilo stříbro. V roce 1875 v dole v blízkých Březových Horách dosáhli horníci poprvé na světě hloubku 1 000 m. www.muzeum-pribram.cz

GPS: 49°40'58.952"N, 13°59'13.901"E

Hornický skanzen Březové Hory

Expozice umístěné v historických provozních a správních objektech přibližují bohatou montánní minulost spjatou s těžbou stříbra, uranu a dalších rud. Muzeum umožňuje jízdu hornickým vláčkem po povrchu i podzemím, prohlídky několika kilometrů štol, fárání výtahem, jízdu po skluzavce k obřímu vodnímu kolu, seznámení s unikátními parními těžními stroji a rozsáhlou mineralogickou sbírkou či havířským folklorem.

Muzeum obětí komunismu - Památník Vojna

Autenticky dochovaný vězeňský areál, svého druhu ojedinělý ve střední Evropě. Tento původně zajatecký tábor pro německé válečné zajatce, situovaný mezi bývalými uranovými šachtami, sloužil v období 1949–1951 jako tábor nucených prací a následně do roku 1961 jako vězeňské zařízení pro politické odpůrce komunistického režimu. Expozice seznamují s perzekucí po únoru 1948, protikomunistickým odporem a přibližují dějiny uranového hornictví.

Jsme Dobří(š)

Brdské lesy, obklopující město, lákají vyznavače trampingu, pěší turistiky i cykloturistiky, v zimě si tu přijdou na své i běžkaři. Hojně navštěvovaný rokokový zámek s překrásnou francouzskou zahradou patří mezi nejznámější architektonické památky města. V Dobříši se každoročně konají zajímavé akce, mj. Svatováclavské slavnosti a Svatební květinový den na zámku, vyhlášené jsou i městské Májové slavnosti a Dobříšské regionální trhy. www.mestodobris.cz

GPS: 49°46'53.984"N, 14°10'19.290"E

Od Brd k Vltavě

Turistický region jižně od Prahy, pokrývající Dobříšsko, Novoknínsko a Střední Povltaví. Nelze opomenout oblast kolem Slap, oblíbenou zvláště v letních měsících, a trampské osady podél Vltavy a Kocáby. K návštěvě láká Muzeum balónového létání a Muzeum historie Střední Vltavy v Chotilsku, stejně jako nedaleké Muzeum Špýchar v Prostřední Lhotě. Na dobrodruhy čeká chotilský TEPfaktor a Lanový park Slapy. Poznávání regionu můžete zakončit v Památníku Karla Čapka spolu s příjemnou procházkou po zdejší naučné stezce. www.odbrdkvltave.cz