Turisticky atraktivním cílem je hrad Křivoklát, založený na počátku 12. století knížetem Vladislavem, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Praha - Malá Strana, Vltava a Karlův most, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Pohled z Prahy směrem k severozápadu, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Krása kraje, nazývaného jako Český ráj, učarovala mnohým umělcům, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Hrad Český Šternberk, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Koněpruské jeskyně, největší jeskynní systém v Čechách, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Mělnický zámek a věž kostela sv. Petra a Pavla při pohledu od historických zdymadel v Hoříně, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
oblačno
ST 1.3.
5/8°
jasno
ČT 2.3.
5/10°
zataženo
PÁ 3.3.
3/13°

Střední Čechy - Střední Polabí a Mělnicko

Nížiny úrodného Polabí a Mělnicka sloužily odpradávna jako „obilnice“ celé země. Zároveň tudy procházela trasa hlavní obchodní cesty mířící z východu na západ. V pravěkých nalezištích v Poříčanech a v Třebestovicích na Nymbursku byly vykopány nejstarší měděné nástroje na našem území, staré okolo 6 tisíc let. Záhadná kultovní svatyně ve Velimi u Kolína dodnes mate hlavy archeologům a historikům – vznikla v 13. století př. n. l. jako složité opevněné hradiště, v němž bylo dosud nalezeno pět zlatých pokladů a mnoho koster, z nichž některé nesou stopy po kanibalizmu. Nálezy ve Štítarech na Kolínsku zase daly název jedné z pravěkých kultur (1200 – 750 let př. n. l.), která spoluvytváří základy pro vznik kultury Keltů. Jejich nejstarší počátky jsou pojmenovány podle Bylan u Českého Brodu na Kolínsku (bylanská kultura). Mohylová hrobka v Hradeníně dokonce patřila jednomu z nejbohatších keltských knížat. Poklad keltských mincí ze Starého Kolína a nákladné výbavy hrobů v Klučově a v Kšelech dokládají, že i v závěru 1. století př. n. l. se Keltům v těchto končinách dařilo dobře. Své stopy zde ale zanechali i Germáni (Dobřichov na Kolínsku, 1. století n. l.).

Sv. Vojtěch – druhý pražský biskup, zakladatel Břevnovského kláštera, odhodlaný šiřitel křesťanstvíSlované obývající zdejší končiny zřejmě nepatřili přímo k hlavnímu kmeni Čechů, podle bájí se o Polabí dělili Zličané a Charváti, na Mělnicku sídlili Pšované. Nejstarší hradiště z 8. století v Klučově, Libici a Kouřimi byla později jádrem rozlehlého slavníkovského panství, které si až do roku 995 udržovalo částečnou nezávislost na Přemyslovcích. Soběslav Slavník začal v Malíně dokonce razit vlastní stříbrné denáry a jeho syn sv. Vojtěch se stal roku 983 pražským biskupem, přičemž svým vzděláním i názory popuzoval pražské prostředí. Sv. Vojtěch – druhý pražský biskup, zakladatel Břevnovského kláštera, odhodlaný šiřitel křesťanství. Ostře vystupoval proti takovým společenským jevům, jako byl obchod s otroky či alkoholismus. Pocházel z významného rodu Slavníkovců, narodil se zřejmě mezi roky 955 až 957. Zemřel mučednickou smrtí roku 997 v Prusku. V roce 999 byl papežem Silvestrem II. prohlášen za svatého. V té době už bylo jasné, že situace mezi Slavníkovci a Přemyslovci bude muset být řešena způsobem kdo s koho. Tak se také skutečně stalo – 28. září (opět stejné datum jako u slavné bratrovraždy našich dějin) roku 995 Přemyslovci dobyli Libici (podle jiných odborníků Malín) a všechny Slavníkovce včetně žen a dětí vyvraždili. Přežili pouze Vojtěch a Soběbor, kteří dožili v Polsku. Libice poté připadla Vršovcům, ale i ty stihl stejný osud – v roce 1108 je slavný rod Přemyslovců taktéž vyvraždil. V Libici jsou dosud patrné zbytky staveb původního hradiště a kostela z 10. století.

Kouřim

Na okraji Kouřimi leží Muzeum lidových staveb, foto: www.muzeumkourimska.czDůležitým centrem kraje se poté stala Kouřim. Tady měl své sídlo pyšný Děpolt III., který se roku 1223 vzbouřil proti svému vládci Přemyslu Otakarovi I. Byl ale poražen, Kouřim dobyta a Děpoltici vyhnáni. Ale město znovu zažilo své šťastnější časy v 2. polovině 13. století, kdy jej Přemysl Otakar II. opevnil a založil zde kostel sv. Štěpána s odvážně zaklenutou osmibokou kryptou. Tento nejstarší předobraz pozdějších pozdně gotických hvězdových kleneb patří k pokladům 13. století. Až do roku 1850 zůstávala Kouřim hlavním správním střediskem kraje. Poté ji vystřídala průmyslově se rozvíjející města na Labi.

Nedaleko Kouřimi se u obce Lipany odehrála 30. května 1434 bitva, která fakticky ukončila etapu husitských válek. Radikální stoupenci kalicha byli poraženi umírněnější frakcí husitů. Romantizmus národního obrození v 19. století vytvořil z této prohrané bitvy národní tragédii, ale v roce 1434 si celá střední Evropa ve skutečnosti spíše oddechla.

O bohatou, ale poměrně neklidnou oblast středních Čech se mocní vždy přetahovali, a tak získalo Polabí hned několik mocenských center. Staré dvorce s románskými kostely (za všechny jmenujme monumentální baziliku z 13. století v Tismicích) byly nahrazeny městy.

Mělník

Město Mělník, foto: www.melnik.czDříve královské věnné město nad soutokem Vltavy s Labem je proslavené především pěstováním vinné révy. Jeho dominantou je trojlodní kostel sv. Petra a Pavla a těsně sousedící zámek. Kostel na první pohled zaujme mohutnou, zdaleka viditelnou gotickou věží, z jejíž vyhlídky se naskýtá úchvatný pohled do širokého okolí. Za návštěvu ale stojí i zdejší kostnice. Zámek nabízí kromě prohlídky interiérů též možnost ochutnávky vín z produkce zámeckého vinařství. Na hlavním náměstí poutá pozornost barokně přestavěná radnice s dominantní věží a funkcionalistická kašna se sousoším od V. Makovského. Podzemní chodba pod náměstím zavede návštěvníky ke středověké studni, nejširší (4,5 m) v České republice. Prohlídky zajišťuje Turistické informační centrum. V bývalém kapucínském klášteře dnes sídlí regionální muzeum, které kromě tradičních expozic o historii a přírodě zdejšího kraje mapuje v samostatném objektu vývoj dětských kočárků. Velkým lákadlem je návštěva vinného sklípku, kde lze degustovat vzorky vín z celé české vinařské oblasti. Mělník je výchozím místem k návštěvě jedné z nejkrásnějších přírodních oblastí Čech – Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko.

Vltava, nejdelší česká řeka, se pod mělnickým zámkem vlévá coby levostranný přítok do Labe. Což je paradoxní, neboť Vltava má v místě soutoku za sebou cestu dlouhou 430,2 km, což je oproti Labi výrazně více. I její průtok je vydatnější. Proto by se, logicky vzato, mělo naopak Labe vlévat do Vltavy. Tato "nesrovnalost" se obvykle vysvětluje tím, že Keltové, kteří oblast obývali již ve starověku, považovali za hlavní tok Labe.

Kolín

Jedním z nejstarších a nejdůležitějších center tohoto regionu je Kolín. Byl založen roku 1257 na místě starší osady. Řada zdejších domů ukrývá pod barokními i pozdějšími fasádami gotické zdivo i četné detaily. Pozoruhodná je také židovská čtvrť se synagogou ze 17. století. Bývalou slávu města dnes připomíná chrám sv. Bartoloměje, k jehož raně gotické části z 2. poloviny 13. století byl mezi léty 1360–1378 pražskou katedrální hutí Petra Parléře přistavěn monumentální presbytář. Zbytky původní sochařské výzdoby doplňují barokní díla Petra Brandla a reliéfy křížové cesty od našeho nejlepšího secesního a symbolistického řezbáře Františka Bílka z let 1910–1914. Kolín je spojen se slavným skladatelem Františkem Kmochem, na jehož počest se tu vždy v červnu pořádají festivaly dechové hudby.

Poděbrady

Poděbrady – dnešní vzhled zámku je výsledkem barokních úprav F. M. Kaňky z let 1723–1757, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Dnes vyhlášené lázně Poděbrady byly v 15. století zázemím pro ambiciózního Jiříka z Kunštátu a Poděbrad (1420– 1471), který zastával od roku 1452 místo zemského správce a poté byl i českým „husitským“ králem (1458–1471). Dominantou města je renesanční zámek z let 1545–1557, na jehož výzdobě se podílel B. Wohlmut (před r. 1510–1579) a rudolfínský architekt Ulrico Aostali. Celé Poděbrady jsou však převážně pozdně barokní a modernistické. O rozvoj města se zasloužily lázně, založené roku 1908, specializující se na léčbu chorob srdce a oběhové soustavy.

Stará Boleslav

Stará Boleslav se do našich dějin zapsala jako místo nejznámější české bratrovraždy. V roce 929 (nebo 935) sem kníže Boleslav pozval svého bratra, panujícího knížete Václava, aby mu byl kmotrem při křtu syna. Během večerní hostiny předstíral Boleslav ušlechtilé úmysly a bratrské city, ale ráno 28. září jeho družina Václava zavraždila. Po smrti se Svatý Václav stal naším hlavním zemským patronem a věčným vládcem a ochráncem. Někdejší kostel sv. Kosmy a Damiána byl v 11. století nahrazen kostelem sv. Václava, dokončeným roku 1046, doplněném ve 12. století působivou kryptou. V té době byl také malířsky vyzdoben blízký kostel sv. Klimenta. Obě stavby charakteristicky ilustrují české románské umění. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1613 až 1623 od rudolfínského architekta Giov. Maria Filippiho ukrývá jeden z největších pokladů barokní zbožnosti – Staroboleslavské paladium, zlacený reliéf z počátku 16. století. Barokní díla v tomto poutním centru vytvářela řada předních mistrů své doby, např. K. Škréta a K. I. Dientzenhofer.

Nymburk

Královské město Nymburk se rozkládá na obou březích řeky Labe, v úrodné části středního Polabí, foto: www.mesto-nymburk.czJednou z tradičních opor státu býval Nymburk. I toto město založil ve 3. čtvrtině 13. století Přemysl Otakar II. Za třicetileté války, v letech 1631 a 1634, byl dvakrát vydrancován a silně poničen císařskými vojsky. Z jeho nejstarší minulosti zůstala dodnes zachována značná část hradeb původem z 1. poloviny 14. století – jde mimochodem o nejlépe dochované městské hradby v celých Čechách. Významný je též gotický kostel sv. Jiljí se zbytky původní sochařské výzdoby z konce 14. století, a renesanční radnice z roku 1526. Z „ospalosti“ probudilo Nymburk v 19. století zavedení železnice.

Nelahozeves

Lobkowiczům též patří nedaleký zámek Nelahozeves, postavený v letech 1553–1600, který si výborně zachoval svou renesanční podobu. Částečná restaurace před první světovou válkou odhalila i ukrytá sgrafita, typická pro renesanci v Čechách. Bohatě dochované zařízení interiérů a zbrojnici ze 17. století zastiňuje proslulá lobkovická portrétní galerie, která je svého druhu nejreprezentativnější sbírkou u nás. Zachycuje vývoj portrétu od renesance po barokou nás i ve světě (Fr. Clouet, A. Sanchez Coello, J. Pantoja de la Cruz), a v rámci restitucí po roce 1989 přibyla i původní díla od L. Cranacha st., P. Brueghela st. a P. P. Rubense.

Četné zdejší zámky dokládají přívětivost pohodlného života v nejúrodnějším kraji v Čechách. Je pravda, že některé z nich získali panovníci konfi skacemi za odboj jejich původních majitelů, ale to jim na kráse nic neubírá. Takovým příkladem je mj. zámek v Brandýse nad Labem, naproti Staré Boleslavi, na jehož výzdobě pracovali dvorští umělci 16. století (Paolo della Stella, G. A. Brocco), anebo zámek v Kostelci nad Černými lesy nedaleko Kouřimi na Kolínsku. Ten byl po roce 1547 přestavěn pro potřeby Ferdinanda I. na lovecký zámeček. Záhy sice opět změnil majitele, ale práce dvorských umělců již zůstala (G. M. Aostalli, Paolo della Stella). Renesanční vybavení zámku výborně souzní i s renesančně přestavěným a se zámkem spojeným kostelíkem sv. Vojtěcha z let 1568–1569, v němž se rovněž zachovalo mnoho z původní výbavy.

Ne všechny zámky v oblasti prošly takovými vlastnickými peripetiemi a jejich stavba často podnítila i další stavby v okolí. Životaschopnost těchto rezidencí též dokládají jejich četné následné úpravy a přizpůsobování změnám vkusu a životního stylu. Např. zámek Zásmuky na Kolínsku vznikl pro Adolfa Vratislava ze Šternberka na konci 17. století. V 2. polovině 18. století a ve století devatenáctém byl upravován a dnes tvoří celek s místním františkánským kostelem Stigmatizace sv. Františka. Furstenberský barokní zámek Loučeň s kostelem Nanebevzetí Panny Marie od F. M. Kaňky z počátku 18. století doplňuje anglický park z 1. poloviny 19. století s bohatou sochařskou výzdobou. Podobně založil počátkem 18. století Václav Antonín Chotek zámek ve Veltrusích. Architektem byl F. M. Kaňka či G. B. Alliprandi. Na přelomu 18. a 19. století byl upraven do současné klasicizující podoby. Bohaté interiéry doplňuje anglický park s četnými romantickými novogotickými, orientalizujícími a klasicistními architektonickými doplňky.

Lysá nad Labem

Vrcholným příkladem dokonalé šlechtické rezidence je zámek Lysá nad Labem. Vznikl na místě hradu, změněného v polovině 16. století na zámek, který byl na přelomu 17. a 18. století zcela přestavěn známým štědrým mecenášem Františkem Antonínem Šporkem. Špork nebyl příliš urozeného původu, ale o to více se chtěl vnutit mezi starou šlechtu. Umění mělo potvrdit jeho nobilitaci, a tak zcela změnil nejen zámek, ale i město a okolí (zámecký park, augustiniánský klášter a kostel sv. Jana Křtitele ve městě, poustevna sv. Václava směrem na Brandýs nad Labem, nad vsí Čihadla zámeček s „Maison de Bon Repos“, Čínským pavilonem a kaplí, a mnoho kapliček po okolí). Bohužel i tento dokonalý „gesamtkunstwerk“ byl postupně rozrušován pozdějšími, zejména klasicistními úpravami, které se nevyhnuly ani zámku. Ale i to, co zbylo z jeho barokního lesku, přesvědčivě šlechtí ctižádost Šporkova mecenášství (P. Brandl, M. B. Braun, J. A. Quitainer, F. M. Kaňka, A . Lurago, J. Brokof a další).

Liběchov

Na tradici venkovských sídel navázal v polovině 19. století na Mělnicku i romantický vlastenecký mecenáš Jakub Veith. Původní barokní zahradu a zámek v Liběchově (1730, architekt F. M. Kaňka, sochařská výzdoba M. B. Braun) nechal doplnit vlasteneckými dekorativními malbami od Josefa Navrátila a sochařskými díly Václava Levého. Ten je autorem i kuriózních soch v zalesněných stráních nad zámkem: Klácelky – umělé jeskyně s reliéfy inspirovanými bajkami J. Grandvilla, Blaníku – gigantického reliéfus postavami Zd. Zásmuckého, a husitů Jana Žižky a Prokopa Holého, doprovázených skupinou trpaslíků, kteří jim připravují výzbroj, a značně se rozpadající či záměrně nedokončené jeskyně U Ještěra s reliéfním zobrazením ještěra, hada, harfenice a rozličných hlav, zřejmě lidských.